Oxymorón

Proč neslyší ten, kdo smích má tak rád,

Proč necítí, kdo miluje vůni?

Proč nevidí ten, kdo barvy chce znát,

Proč je všechno tak nefér?

Někdy mě tak napadá, když...

Po ulici chodí davy chromých,

Křičí ten, kdo dávno oněměl,

Co je to...

Za šílený svět?

Po ulici chodí davy chromých,

Křičí ten, kdo nikdy neměl hlas,

Co je to...

Za šílený svět?

Uvidíš,

Že se to nezmění.

Možná je

To celé mámení.

Ale, i když už ě ani vůbec neposluoucháš (, Neposloucháš),

Tak já to stejně řeknu...

Vidíš svět, ale bojíš se ho dotknout,

Bojíš se, že se zhroutí pod tvou rukou,

Při tom, co...

Po ulici chodí davy chromých,

Křičí ten, kdo dávno oněměl,

Co je to...

Za šílený svět?

Po ulici chodí davy chromých,

Křičí ten, kdo nikdy neměl hlas,

Co je to...

Za šílený svět?

Uvidíš...

Uvidíš...

Uvidíš...

Uvidíš, uvidíš!

Po ulici chodí davy chromých,

Křičí ten, kdo dávno oněměl,

Co je to...

Za šílený svět?

Po ulici chodí davy chromých,

Křičí ten, kdo nikdy neměl hlas,

Co je to...

Za šílený svět?

Za tebou stojí běloch s černou kůží,

Směje se ti přímo do tváře.

Drží v ruce zvadlou černou růži,

Nadává ti do zlého lháře.

Po ulici chodí davy chromých,

Křičí ten, kdo dávno oněměl,

Co je to...

Za šílený svět?

Svět!?

(Oxymorón je básnická figura (no, nejen básnická), která je tvořena protimluvným spojením slov. Např. "Po ulici chodí davy chromých", "Běloch s černou kůží", "Za tebou stojí... ...směje se ti přímo do tváře", atd.)